Proč je dobré používat obecně známé pojmy (i když se nám nelíbí).
Cílem není duplikovat učebnice. Jde nám o správné chápání zde publikovaných textů (aby bylo možno se jednoduše odkázat a nebylo potřeba to rozepisovat na více místech). Budeme je postupně doplňovat - aktuálně čekají na zpracování:
Minimální životaschopný/ověřitelný produkt/výstup (lepší definice). Asi bych tomu neříkal "produkt", protože se jedná když ne o embryo, tak novorozence. Prostě něco (viz MVP × RAT - "Minimum Viable Product" × "Riskiest Assumption Test") "...mnohem minimálnějšího, než si představujeme...".
Pro (vlastní) rozhodnutí, zda je uvažovaný výsledek perspektivní, nepotřebujete jeho prototyp. Ten možná potřebujete, pokud již víte, že vaše řešení je za daných okolností správné a efektivní (a realistické) a musíte o tom přesvědčit nějakou část svého okoli (obvykle budoucího uživatele daného řešení). Kteří dokud neuvidí, nepochopí.
Takže dřív, než začneme něco vytvářet, měli bychom si ověřit, že pro užití výstupu neexistují fatální překážky. Definice účelem:
Využije příjemce <nosnou vlastnost>?
Aneb "Je pravda, že zákazník potřebuje <toto>?". Přičemž "klíčová/kritická vlastnost" je co nejužší odpověď na indikovanou (pravděpodobnou) reálnou potřebu (potenciálního) zákazníka (viz tradiční bonmot "...nejsou potřeba vrtačky/vrtáky, potřebujeme díry..."). Ten o ní ani nemusí vědět.
Aneb "RAT". Jde v jistém smyslu ještě dál. Či spíše zpátky ke kořenům - zdůrazňuje, že nedává smysl se po hlavě vrhat do neznámých propastí. Že je rozumné o cílové doméně vědět co nejvíc. Že ani lidé, u kterých lze předpokládat, že problematice dostatečně rozumí, nemusí vnímat nové výzvy nového prostředí (obligátní Fordovi "rychlejší koně"... vede to k hodně hloubkovému poznání reality). Jakmile ověříte nejrizikovější předpoklad, můžete přejít k dalšímu největšímu (viz systém řízení rizik). Postupně budujte důvěru v životaschopnost vašeho nápadu.
V nabídkové ekonomice se musí změnit přístup k vývoji produktů (resp. ke všem rozvojovým aktivitám, u kterých to dává smysl). Není (ono to nikdy nebylo) rozumné se domnívat, že (jako výrobce) rozumím "všemu" nejlépe.
Když se nad tím zamyslíme, možná nejlépe rozumíme vlastním produktům - ale v tom smyslu, z čeho naše produkty vytváříme (tedy vstupům a jejich použití, potažmo v jistém smyslu produktům našich dodavatelů). Poptávková ekonomika zásadně mění právě vztah a zodpovědnost za užitečnost produktů - od dodavatelů se očekává, že budou svým produktům a jejich užití rozumět lépe, než jejich zákazníci
Příklad - aby nástrojárna mohla produkovat takové výrobky, které zákazníci skutečně potřebují, musí perfektně zvládat výrobní proces zákazníka, možnosti jeho obráběcích strojů, vlastnosti materiálů, se kterými pracuje - v extrémní poloze se to projeví tak, že zákazník pověří právě dodavatele nástrojů, aby specifikoval parametry nové výrobní linky.
Dříve nebyl čas zabývat se potřebami zákazníků. Ani to nebylo potřeba.
Dnes si musíme přiznat, že o skutečných potřebách našich zákazníků toho nevíme dost. Většina autorit až exaltovaně vybízí k analýze očekávání zákazníků.
Skupina položek sortimentu, která vzniká zhruba stejným technologickým postupem (spotřebovává shodné zdroje) a plní u spotřebitele totožnou funkci. Nerespektují se dogmaticky marketingové aspekty (značka, pozice, zákazník ... pokud prodáváme víceméně stejný prací prášek nebo ostřikovač pod různými značkami, tak cílové skupiny zákazníků jsou "uvnitř" produktu; poměr mezi náklady na marketingovou komunikaci a přínosem jednotlivých značek se musí optimalizovat zejména s ohledem na celkový podíl na trhu a využití kapacit - je přirozené, že jednotlivé součásti produktu budou mít různou EE, nemá to nic moc společného s EE produktu; samozřejmě toto - a každé jiné - pojetí je poměrně diskutabilní, musíme je vnímat účelově).
Standardní význam (viz Wikipedie) je zhruba v poloze "pochopení trhu, jeho chování a zejména toho, čím na něm lze dosáhnout žádoucích výsledků". Tím se rozumí
Pokud možno to umět aplikovat na podnikovou a marketingovou strategii tak, aby se to projevilo v práci lidí ve firmě, zejména těch zodpovědných za obchodní výsledky. A na těch výsledcích.
Podle našeho názoru není marketingový výzkum totožný s "výzkumem", který dělají "digitální" agentury s cílem podložit konkrétní dílčí aktivitu (přestože jsou i lidé, kteří tvrdí opak a dokonce jsou považováni - nebo sami sebe pokládají - za autority).
Bude k tomu diskuse - je určitě spousta.
Viz též
Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.
Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.
Rádi bychom poprosili ty, komu připadnou informace uváděné v metodice užitečné nebo sporné či mají jiné zkušenosti či mohou doplnit chybějící zdroje, aby se ozvali. Rádi budeme spolupracovat na dalším zlepšování nebo propojíme naše stránky s vašimi.