Analýza využití pracovní doby

Občas se pojem "Snímek pracovního dne" (časový snímek dne/týdne/...) plete se "Snímkem pracovní doby". Snímek pracovního dne (time log) je víceméně standardní nástroj (nadstavba termínového kalendáře & systému pro řízení pomocí úkolů) pro analýzu produktivity a efektivnosti při zvyšování osobní produktivity (využití vlastní kapacity). Použití pojmu pracovní doba obvykle znamená pohled řídícího pracovníka na produktivitu lidí v jeho týmu.

Využití

Obvyklé důvody pro snímkování pracovní doby (analýzu využití času lidí ve svěřené procesní oblasti).

• Normování pracovních (produktivních) časů... byť časový normativ činnosti by možná bylo rozumnější stanovit a použivat jinak, než pozorováním lidí při výkonu jejich práce.
• Hledání neefektivních postupů (např. organizace pracovišť, přestavby technologií apod.).
• V případě nouze i pro dohled / kontrolu / ověření skutečné spotřeby (pokud není lepší způsob).

Skutečně progresívní firmy hledají způsob, jak svým lidem práci co nejvíce usnadnit a zjednodušit. Jak jim umožnit se na tom podílet - stimulovat jejich zájem na zlepšování vlastních pracovních postupů. 

Normování

Je na delší diskusi, jakým způsobem je účelné se dobrat pravděpodobných (průměrných) produktivních jednotkových časů. Primárně je potřeba si udělat jasno, k čemu jsou normativy užitečné - jak je používat. Tradiční přístup pozorování pracovníků se stopkami a tužkou nikdy nedával moc smysl (jenže asi nikdo nehledal, jak by to šlo jinak).

• Plánování / řízení využití zdrojů / kapacit (kapacitní bilance - rozsah nevyužitých zdrojů v čase).
• Plánování zakázkové výroby (průběhu / termínů). Popř. projektů (pokud obsahují normované činnosti).

Samozřejmě je nutné zaznamenávat skutečnou spotřebu / využití času zdrojů (nejen lidí, ale i technologií), za jejichž produktivitu neseme zodpovědnost. V ideálním případě analýzou záznamů o průběhu technologických operací. V moderních výrobních provozech by to mělo být relativně jednoduché. Ovšem i bez plně digitalizované výroby lze získat užitečná data - např. v jedné malé firmě s řemeslnou (ruční) výrobou je součástí průvodky výrobní zakázky (výrobního příkazu) nejen konkrétní člověk, který tu kterou výrobní operaci prováděl, ale i čas zahájení a ukončení (je pravda, že informační systém této firmy umožňuje sledovat tyto údaje, takže je možno je zadat a následně vyhodnotit).

Normují se činnosti, které obsahuje procesní model (technologický postup).

Pokud nenajdete žádný prostředek pro systematickou (systémovou - tzn. údaje o časech jsou součástí přirozené / běžné evidence provozu) analýzu spotřeby času na výrobní činnosti, dává smysl využít explicitní záznam pomocí snímkování výrobních činností. Je ovšem otázka, do jaké míry budou získané údaje užitečné - nejspíše k něčemu takovému přistoupíme, pokud hledáme úzké místo. V takovém případě může být analýza pracnosti poměrně užitečná - i když většinou neefektivní pracovní postupy jsou zřejmé i bez vyhodnocování jednotkových časů.

Optimalizace technologických postupů

Hlavní metodou pro hledání možností zlepšení organizace výroby obvykle nebude sledování a záznam technologických časů (ty by měly být víceméně standardně dostupné na základě běžných provozních evidencí - tzn. pokud funguje trasování výrobních dávek, je spíše příliš mnoho dat - zde je dobré se naučit v nich vyhledávat a vybírat jen ta relevantní).

Druhým klíčem je zjišťování neproduktivních časů na základě objemů výroby a normativní spotřeby pro produktivní činnosti.

Pokud najdete další zdroje zajímavých informací, napište nám, rádi je tady zveřejníme. Ptejte se na cokoli vás zajímá.