Může se zdát, že je zbytečné zapisovat si, co kdy a jak dlouho děláme. P. F. Drucker si to nemyslí. Považuje analýzu spotřeby času za základ jeho řízení. Pokud jste zkoušeli korektně plánovat svoji práci, tak víte, že je problém, pokud aktivity, které nemáme pod kontrolou, trvají déle nebo jsou častější, než předpokládáme. Pokud s nimi v plánu práce nepočítáme, stává se plán nepoužitelným či spíše kontraproduktivním. Ještě horší je, když děláme i to, co v kalendáři není.
Za "snímek" lze považovat jak seznam aktivit, tak výsledek analýzy. Klasifikace / typologie činností a jejich průměrné trvání a frekvence. Není to sexy. Je to statické. Mechanické. Jenže přesně tato data potřebujeme, abychom dokázali průběžně adaptovat plán práce & lépe plánovat. Průběžná analýza spotřeby času je podmínkou lepšího využití kapacit.
Každému, kdo se snažil nebo snaží o zlepšení využití vlastního (pracovního) času, se doporučuje začít poznáním, na co svůj čas skutečně používá, ... udělat si pravdivý přehled, jakou část svého času věnuje čemu. Ani náhodou nejde o sledování/hodnocení výkonu či výkaz práce - nechceme sami sobě nalhávat, že na to či ono spotřebováváme více či méně času než ve skutečnosti. Naopak. Abychom mohli změnit hospodaření s vlastní kapacitou, potřebujeme co nejlépe vědět, co děláme nejen v čase, o kterém rozhodujeme sami (snažíme se řídit veškerý pracovní čas). Získané informace využít pro zlepšování plánování (odhadů a struktury). Systematicky. Trvale.
Nástroj osobního rozvoje a produktivity.
Je to na pořád. Není to jednorázová akce. Musí to být součást každodenní rutiny. Musí to být jednoduché a efektivní. Protože svět i člověk se neustále mění. Co neměříte, nemůžete řídit. Pokud chcete řídit svůj "čas" (či spíše "sebe v čase" - např. s cílem snížit "hektičnost" & dosáhnout toho, že většinu realistických+přijatých záměrů se daří zvládnout), musíte trvale zlepšovat odhad pracnosti toho, co chcete dělat. Dobře znát to, čím se zabýváte. Úskalí a rizika. Zdokonalovat způsob, jak s nejistotou pracujete. Nespoléhat se na pocity.
Pokud se snažíme o osobní optimalizaci využití vlastního času, není rozumné hned od začátku spojovat záznam spotřeby času s dalším uplatněním dat - např. vykazováním práce pro fakturaci (způsob záznamu se liší). Je potřeba nejdříve vybojovat bitvu o poznání struktury užití vlastní kapacity. Je ovšem fakt, že data se dají využívat pro jiné oblasti. Takže bude rozumné hledat/budovat/používat funkčnost, která postupně umožní inteligentně (parametrizovatelně) získávat komplexnější data a ta dle potřeby transformovat do podoby, kterou lze využívat pro další účely. V první fázi ovšem rozhodně nejde o "pozorování" (normování) ani tzv. "personální audit" či cokoli podobného. Děláte to pro sebe.
P. F. Drucker: "…efektivní 'znalostní' pracovníci nezačínají svými úkoly. Začínají svým časem. Nezačínají ani plánováním. Začínají hledáním, kam jejich čas 'mizí'."
Pokud si nejste jisti, jestli něco takového dává smysl, jestli to potřebujete či čemu to pomůže a jaký nástroj je ten správný, raději se zeptejte. Rádi poradíme. Samostatné téma je plánování + řízení priorit (jak které záměry hodnotit, abychom zjistili, zda jsou realistické/realizovatelné a které vybrat k realizaci; samostatně / metodika).
Záznam aktivit pracovního, popř. i mimopracovního dne/týdne či jiného období není samoúčelný. Děláme to proto, abychom byli schopni lépe plánovat práci.
Detailní záznam a analýza využití osobního času je klíčovou podmínkou jak pro stanovování jeho hodnoty, tak pro řadu dalších účelů (návrh možného rozvoje dovedností, optimalizaci nástrojů, zlepšení komunikace, ... přístup ke stanovení 'hodnoty' času v interní metodice).
Jasně, člověku se do toho nechce. Existuje tisíc výmluv. Pokud někdo zná jiný způsob, jak zjistit alespoň zhruba, na co skutečně vynakládáme svůj čas, sem s tím. Nemusí a nemá to být "přesné". Podobně jako u čištění zubů nebo učení angličtiny jde spíš o vypěstování návyku - prostě při každé významné změně (např. pro začátek stačí před/po každé větší přestávce) párkrát kliknout do telefonu.
Pracovní bloky se liší druhem práce i konkrétním účelem. Záleží na konkrétní struktuře práce... budou příklady, můžete přispět.
Dnes má prakticky každý v kapse zařízení, pomocí kterého může velmi snadno zaznamenávat spotřebu času.
Může se hodit připomenutí zapomenutého záznamu - ať už zahájení (když např. v kalendáři je plánovaná aktivita) nebo ukončení (při překročení pravděpodobného trvání dříve zahájené činnosti). Popř. další vychytávky a rozšiřující funkčnost (či integrace s dalšími systémy), která podpoří řízení času, MBO aj.
Rozhodně pouze to, co je následně užitečné (co chcete vyhodnocovat). Nezavírat si ovšem dveře k tomu, aby se takováto funkčnost dala později využít i na to, co na začátku není žádoucí. Nevymýšlet zázraky. Když nenajdete úžasnou a dokonalou aplikaci nebo nechcete svěřit své data někomu neznámému (instalovat aplikaci, o které nic nevíte), tak je možnost použít M365 (pokud máte) a prakticky bez práce si vytvořit "aplikaci" - třeba s využitím vestavěné tabulky "Úkolů" (Tasks). Výhodnější bude nechat si takovou aplikaci doručit včetně know-how pro použití, další rozvoj, popř. podporu.
Taková aplikace pravděpodobně plní všechny myslitelné požadavky. Sama od sebe funguje i na mobilních zařízeních. Má prakticky nepřeberně možností. Což je možná ta potíž. Rozhodně pro začátečníka není úplně jednoduché vytvořit něco, co bude smysluplně využitelné. Nejlépe nejen pro sebe sama. Chce to nad tím chvíli přemýšlet.
Chceme zjistit:
Následně:
Bude potřeba to zpracovávat průběžně a postupně přecházet na "aktivní" režim - je jasné, že samo zaznamenávání snímku pracovního dne stukturu i podobu činností ovlivní.
Zaznamenávat práci nejen na zakázkách se hodí...
Potřebujeme rychle a snadno zaznamenat (většina nepovinně, možnost následně editovat):
[Nepovinné]
V telefonu spuštění aplikace, u počítače kliknutí na ikonu v tray. V 90% či 80%) bude náročnost na záznam zahájení činnosti dvě klepnutí. Při ukončování to v princibu bude náročnější, ale to budou většinou lepší podmínky. Popř. se to taky dá brutálně zjednodušit a záznamy upravit při denní či týdenní rekapitulaci. Takže
Data se uloží / synchronizují do databáze. Zaznamenané údaje je možno (doporučeno) editovat (doplňovat, nejlépe každý den či příležitostně) prostřednictvím mobilní nebo webové aplikace (popř. doplňkem pro kalendář Outllok-u).
Upřesnění provedených záznamů je vhodné spojit s operativním hodnocením (které činnosti či něco jiného bylo "správně" či kde se objevila chyba). Na konci pracovního týdne by to chtělo vyhodnotit důkladně a na konci měsíce celkově s tím, že se najde primární omezení a na další měsíc si člověk najde způsob a naplánuje, jak je odstranit.
Data pro analýzu lze načíst do tabulkového procesoru nebo něčeho chytřejšího. Hlavně se nesnažte "vést si záznamy v Excel-u" (může to dávat smysl jako model pro ověření struktury, kterou chcete mít k dispozici - ale pro záznam se opravdu nehodí). Něco takového se nutně musí zvrhnout na formální nesmysl. Nebo vytváření něčeho, k čemu se tabulkový procesor vůbec nehodí. Když budete mít data v jakémkoli standardním úložišti (např. viz výše Dataverse), prostě si je připojíte a analyzujete.
Co dává smysl analyzovat
Cokoli, co pomůže k lepšímu plánování. Pokud se budete snažit plánovat seriózně, tak snadno zjistíte, co o své spotřebě času potřebujete vědět.
Budete hledat opatření, kterými se lze zbavit nejméně efektivních činností. To už ovšem patří do oblasti řízení sebe sama ("času").
To je ryze individuální.
Pokusíme se uvést příklady.
Přihlaste se - naučíme vás to a v případě zájmu poskytneme odpovídající nástroje.