Projektový záměr

Projektový záměr je důvod, proč chceme něco dělat. Např. může být projektovým záměrem "vyrábět levněji na Dálném Východě". Potom jednou z akcí, kterou chceme udělat pro splnění tohoto záměru, může být "postavení továrny" (pokud nenajdeme méně investičně náročné a méně riskantní řešení). Záměrem nemůže být "postavení továrny", protože to (mít továrnu) nepřináší žádný (pozitivní) užitek. Lepší příklad je reálný příběh z banky z dob expanze GSM-bankingu - marketingový ředitel požaduje zprovoznění příslušné služby (říkají tomu sice produkt, ale to je na diskusi jinde). To samozřejmě znamená řadu opatření. Mimo jiné je potřeba doplnit příslušnou funkčnost do bankovního informačního systému. Ona banka používá vlastní řešení, takže nemůže pouze přikoupit příslušný modul. Projektovým záměrem je něco jako "nové klienty a neztratit ty stávající", jedním z projektů je vytvoření funkčnosti (počítačová aplikace), dalším projektem bude kampaň pro informování zákazníků o nové funkčnosti atd.

Jak ocenit užitek (P. Kotler - Marketing dle Kotlera) … zodpovědnost hodnotitelů záměru (klasifikované parametry výkonnosti uvažovaného řešení a jejich spolehlivost) … částečně nutno řešit věrohodnost / spolehlivost vyjádření „pravděpodobnosti technického dokončení“ (tam jsou zájmy těch, kteří chtějí projekt - práce - spustit a čerpat zdroje - náklady).

Je to „naopak“, protože postupujeme „shora“ – proč – snažíme se vyjádřit limit (rámec) pro náklady (nebo dobu trvání) projektu.

LNZ = CPZ × NNZ
LNZ Nejvýše přípustné náklady na všechny jednorázové aktivity, které je nutno uskutečnit, aby byl realizován projektový záměr (limit nákladů záměru).
CPZ Celková suma přínosů toho, že prostřednictvím projektu bude uskutečněn projektový záměr. Zde již jsou zahrnuty provozní náklady a doba přínosů. Můžeme uvažovat s odúročením (časovou hodnotou peněz), ale je to naprosto zbytečné. Snažíme se orientačně vyjádřit, jaký zisk nám přinese to, pokud zrealizujeme svůj záměr. Užitek se tedy rozumí ovlivnění hospodářského výsledku - buď se zvýší tvorba příspěvku na krytí (rozdíl mezi tržbami a náklady na ně - tzn. buď zvyšování tržeb při menším růstu nákladů nebo snižování nákladů při nižším poklesu tržeb) nebo se sníží jeho spotřeba (režijní náklady). Protože užitek v podstatě přináší až hotové řešení.
NNZ Koeficient nákladové náročnosti záměru (subjektivní poměr, ve kterém je vyjádřeno očekávání zadavatele, jaký by pro daný "typ" projektu za daných okolností měl být poměr čistého přínosu a nákladů. Nemůže být větší než 1 (je nutno správně vyjádřit všechny přínosy). Nemusí být využit, ale fakticky znamená úroveň ekonomické efektivnosti, která vyplývá z výběru projektových záměrů - samozřejmě hledáme ty záměry, které mají tento koeficient co nejnižší - tzn. co nejvyšší EE).

Celkový přínos záměru

CPZ = HHZ × PÚZ
HHZ Hrubá hodnota záměru. Rozdíl mezi očekávanými výsledky v případě realizace a nerealizace záměru.
PÚZ Pravděpodobnost úspěchu záměru. Komplexní vyjádření spolehlivosti - věrohodnosti / pravděpodobnosti správnosti odhadu výsledků.

Pravděpodobnost úspěchu záměru

PÚZ = POU × PEZ × PTD
POU Pravděpodobnost objemu užitku (obchodní úspěch). Tzn. do jaké míry jsou správně očekávané množství a ceny, situace na trhu atd.
PEZ Pravděpodobnost ekonomické efektivnosti záměru (tzn. zda náklady v průběhu "provozování" záměru nebudou vyšší než jsme očekávali). Pokud se jedná o projekt, který má ovlivnit pouze náklady (ať již přímé, obchodní nebo režijní), je sporné, jestli mají být zde nebo v "užitku" - jde o to, že některé náklady lze ovlivnit změnou, která průběžně spotřebovává zdroje (a šetří tím větší množství jiných).
PTD Pravděpodobnost technického dokončení (nejjednodušší - prostá nejistota projektu/-ů, který je záměr předpokládá).

Všechny složky celkové pravděpodobnosti určujeme prostřednictvím váženého výsledku vyhodnocení kontrolního seznamu (standardních otázek). První krok posouzení je výběr, doplnění či formulace otázek, na které se má odpovídat. Otázky by měly mít své zařazení - tzn. zda pro projekt daného typu (zaměření) jsou nebo nejsou relevantní. Ale měly by se pro jistotu projít všechny. Otázky se z katalogu neodstraňují, mohou se pouze vyřadit (pokud je otázka irelevantní, přidělí se jí nulová váha; otázky s nulovou vahou se nepoužijí) či rozdělit, modifikovat podle aktuálních zkušeností (ke každé otázce existuje komentář či sada situací, na základě čeho / proč je dobré mít k dané otázce stanovisko).  Váhy vznikají společným názorem hodnotitelského týmu – např. průměr (pokud je neshoda u nuly, řeší se …). Pro různé fáze záměru může být (případně; pravděpodobně zbytečně komplikované) vyžadována různá kvalita odpovědí, v počáteční fázi (pro formalizované stanovení pravděpodobností) předpokládáme odpovědi výčtového typu, nejlépe [Ano/Ne]. Otázky si ale formuluje a na jejich významu se musí shodnout v moderované diskusi hodnotitelský tým. Hodnocení projektového záměru musí probíhat kolektivně stanoveným způsobem.

Obchodní úspěch

Pro projekty, které mění prodej (marketingové kampaně, změny produktového portfolia ... všechna opatření, která mají vliv na chování zákazníků ve vztahu k našim produktům; snažíme se najít a pojmenovat všechny přímé i nepřímé faktory, které lze kvantifikovat - počty oslovených/dotčených zákazníků, změny úspěšnosti nabídek atd.). I u projektů, které nejsou přímo zaměřeny na prodej, mohou být některé faktory významné (např. důvěryhodnost firmy - soudní spory, prestiž, prezentace spolupracovníků, ocenění v neproduktových soutěžích, kvalita procesů i mimo péči o zákazníka - např. úroveň sankcí od finančního úřadu či cokoliv, co může ovlivnit chování/názor zákazníků). Ale primárně se zaměřujeme na množství a cenu produkce (zákazníky).

  • Je pravděpodobné, že celkový nárůst tržeb bude nižší než polovina udávaného objemu?
  • Máme správně závislost mezi množstvím a cenou? Není model příliš optimistický? Máme jeho nezávislou verzi?
  • Je životní cyklus produktů dostatečně věrohodný? Existuje odborný posudek?
  • Známe všechny podstatné faktory ovlivňující chování kupujícího?
  • Známe veškerou podstatnou konkurenci? Správné očekávání chování konkurence? Jaké jsou znalosti kapacitních podmínek a produktového portfolia konkurence (co budou muset udělat v reakci na naše kroky - zda je nenutíme k něčemu, co by výrazně ovlivnilo očekávaný objem prodeje či ceny)?
  • Zvážili jsme dostatečně technologický vývoj a změny struktury spotřeby, které z toho vyplývají? Závislosti?
  • Jsou známa všechna stávající a potenciální legislativní omezení.
  • Jaká jsou celní či jiná opatření a jejich očekávaný vývoj pro vstup konkurence na naše trhy a náš přístup na zahraniční trhy?

Ekonomický úspěch

Předpokládá se, že realizace záměru (výsledek projektu/-ů) ovlivní tvorbu výsledků (zvýší výnosy nebo sníží náklady, popř. obojí; náklady na produkt, zákazníka, fungování firmy). Posuzujeme (velmi předběžně), jak věrohodná je uvažovaná provozní ekonomika daného „záměru“. Je velice důležité tuto provozní ekonomiku správně posoudit. Konkrétní očekávání jsou již obsažena ve výpočtu odchylek při realizaci a nerealizaci, na této úrovni řešíme pouze spolehlivost našich odhadů. Otázky, na které má být nalezena odpověď, jsou formulovány jednoduše a jednoznačně - postihují následující oblasti

  • Stabilita ceny vstupů (materiál, služby) pro provoz?
  • Lze očekávat odchylku využití/spotřeby kapacit nižší než +20%?
  • Máme správný odhad cenového / kapacitního vývoje chování trhu - možnosti outsourcingu, důsledky změn aktuální fáze životního cyklu (jde o jednotlivé nakupo

Realizovatelnost (technické dokončení)

Zásadně odlišná složka … tým hodnotitelů posuzuje, do jaké míry se jedná o známé postupy/technologie … jaká je celková rizikovost (všech) projektů, které budou muset být uskutečněny pro realizaci projektového záměru … Toto procento bude ve většině (typických/opravdových) projektů celkem nízké. Pokud používáme tuto metodiku pro hodnocení ekonomické efektivnosti zakázek, je naopak celkem vysoké. Otázky jsou dány typem projektu (pokud typologii využíváme). Pro první odhad (ve fázi hodnocení projektového záměru) se použije pouze rámcový odhad (klasifikované odpovědi - názor zadavatele; při schvalování projektu je nezbytně nutno po vytvoření návrhu plánu prací dosadit informace vyplývající z plánu prací, resp. posoudit, v čem se liší). Stále se ale jedná o názor zadavatele, vztahující se fakticky k projektovému záměru.

  • Delší než <?> měsíců? …zbytečné se ptát … jinak – není tento projekt vzhledem k dynamice prostředí příliš dlouhý (má smysl to dělat, pokud nevíme, jestli na konci nepřijdeme „s křížkem …“)?
  • Je hodně komplikovaný (množství kroků, vazeb; klasifikovaná třída; ve srovnání s jinými aktivitami; kolik takto komplikovaných akcí již vedoucí/tým za sebou)?
  • Obsahuje příliš mnoho nejistých kroků (tzn. povinnost stanovit pro každý krok v návrhu plánu prací?
  • Máme k dispozici dostatečně kvalifikované odborníky, aby úkoly byly zvládnuty (není projekt podkvalifikován … tzn. jaká je kvalita odhadu v nárocích na kvalifikovanou kapacitu … protože nesmíme nic spustit, dokud nejsou kritické činnosti kryty)?

Rozumíte své práci. My také.

Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.

Cena: Přiměřená

Chci vědět víc

Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.