Dlouhodobý a krátkodobý užitek

Rozpor mezi výsledky v různých časových horizontech.

Podstata je jednoduchá - pokud prostředky, které máme k dispozici, správně investujeme (např. podpora něčeho, co má schopnost zhodnotit existující byznys; nemá to nic společného s obvyklými metodami hodnocení návratnosti investic), obvykle přinesou v budoucnosti vyšší užitek než ten, který můžeme jejich prostřednictvím získat v současnosti (spotřeba). Současně to sebou nese riziko, že se v průběhu času změní podmínky a tím užitek, který lze získat.

Riziko je nutnou cenou za možnost zhodnocení.

Jaký je vztah mezi dlouhodobými a krátkodobými efekty?

  • Proč mají dlouhodobé a krátkodobé cíle antagonistický vztah?
  • Jak vyjádřit vliv bližších opatření na dlouhodobou efektivnost?
  • Jak vyhodnotit, které opatření je výhodnější?

Zvyšování potenciálu

Současné aktivity vytvářejí (rozumí se při správním pojetí posilují) předpoklady pro dosahování pozitivních (hospodářských) výsledků v budoucnosti. Pro firmu jsou z dlouhodobého hlediska kritické:

  • Vztah se zákazníkem. Kvalita zákaznického a produktového portfolia. Převis poptávky. Selekce zákazníků.
  • Pozice na trhu. Síla firmy (schopnost odolávat útokům a výkyvům trhu). Stabilita + důvěryhodnost.
  • Fakticky ... byť to není zcela obvyklé pojetí (vychází z tvrzení P. F. Druckera, že zisk je náklad na přežití) ... je dlouhodobým užitkem, o který bychom měli u ziskové organizace usilovat jako investoři (vlastníci) míra ochrany investice, tzn. to, zda se zvyšuje či snižuje pravděpodobnost zániku firmy (znehodnocení investice).
  • To samozřejmě lze (a je nutno) převést na srovnatelný výsledek (oproti jiným formám investic).
    • Zohledněním známých rizik a vyhodnocením úrovně kritických faktorů úspěchu vyjádřit hodnotu firmy (zákonitě jako schopnost vytvářet užitek - tzn. pravděpodobně na úrovni příspěvku na krytí, nikoli dle dividend či jiného mnohonásobně zdeformovaného ukazatele).
    • Na tuto hodnotu & aktuální záměry zvýšení hodnoty (rozvojové projekty) uplatnit zkušenost z úspěšnosti dříve zamýšlených a realizovaných rozvojových záměrů a odvodit si, zda se výkon firmy v jejich důsledku snižuje nebo zvyšuje.
  • To je na (interní) řízení aktivit firmy příliš složité - byť to dává základ - pokud je zájmem investora zlepšovat pozici na trhu a zvyšovat výkonnost zákaznického & produktového portfolia dle základní úrovně výkonnosti - příspěvku na krytí - potom je kritérium pro hodnocení EE dlouhodobých projektů (strategických cílů) jednoduché - struktura a podoba projektů se optimalizuje dle tohoto kritéria.

Protože není rozumné žít z podstaty. Očekávat, že vše bude fungovat stále stejně, jako dosud. Je potřeba využivat/respektovat strategické faktory úspěchu a průběžně zvyšovat efektivnost firmy (investice).

Rychlé peníze

Z větší části to závisí na konkrétních podmínkách, firemní kultuře apod. Zjednodušeně (úmyslně jsou uváděny taková rozhodnutí, u kterých není zřejmé, jaký jsou jejich krátkodobé a dlouhodobé důsledky).

  • Snížit nabídkovou cenu, pokud jsou nevyužité kapacity. Tím se zbavit zásob materiálu, zlepšit cash-flow atd.

V těchto případech je účelné pokusit se důkladně formulovat veškeré dopady a promítnout je do modelu ekonomického řízení. Ale jsou i opačné scénáře, u kterých pravděpodobně platí, že krátkodobý efekt je zřetelně pozitivní a dlouhodobý úmyslně přehlížený.

  • Maximalizovat nabídkové ceny podle toho, co lze očekávat jako limit nákupu u zákazníka, kde se nemusíme obávat konkurence (více hříchy, popř. samostatně
  • Nenabídnout minimální cenu, pokud je v soutěži více skutečných konkurentů a zakázku potřebujeme získat. Popř. neudělat nabídku dostatečně přesvědčivou (vynaložit veškeré smysluplné úsilí a využít všechny dostupné prostředky).

Korektně

Ekonomickou efektivnost běžných aktivit bychom měli vždy posuzovat podle jejích reálných ekonomických důsledků (s využitím modelu ekonomického řízení). Které musí reflektovat dlouhodobé důsledky. Mandatorní aktivity (režijní činnosti) prostě musíme provádět. Krom toho pracujeme na strategických projektech.

  • Snažíme se najít nejlepší poměr výkon/cena - dle charakteru problému buď nejlevnější minimální kvalitu (nejnižší cena při daném výkonu) nebo nejvyšší kvalitu (nejlepší výkon při dané ceně).
    Při posuzování poměru výkon/cena je jedna ze složek konstantní a hledáte nejlepší možné řešení - pokud ani jedna pevná není, nevíte, co chcete ani kolik si za to můžete dovolit utratit.
  • Aktivity, které jsou součástí strategických projektů. Pokud jsou součástí plánu prací, musí být provedeny. Jediný způsob je projekt zastavit nebo změnit plán prací.
  • Nesporné režijní činnosti průběžně optimalizujeme (controlling).
  • Realizace provozních podnětů (něco, co není prozatím v rozvojových / strategických plánech a mohlo by zvýšit EE provozu) podléhá modelování a schválení (více později).

Na některé části otázek z úvodu buď neexistuje odpověď nebo dává smysl pouze v konkrétních podmínkách.

  • Pokud hodnotíme více nezávislých (konkurenčních možností), tak při použití celistvého modelu lze srovnat ekonomiku každé varianty nezávisle. Částečně to pokrývá i otázku, jaký vliv bude mít nerealizace ostatních záměrů.
  • Částečně lze vyjádřit i vliv využití zdrojů v kratším × delším horizontu.
  • Stačí se naučit správně oceňovat riziko.

Rozumíte své práci. My také.

Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.

Cena: Přiměřená

Chci vědět víc

Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.