Zisk jako náklad na přežití

P. F. Drucker

Většinou lidé vnímají zisk jako "výnos kapitálu". Také to tak jde. Je však potřeba se zeptat, v čem je tento pohled užitečný. Podle toho, jak prapodivné názory mají někteří lidé, tak je spíše škodlivý než užitečný.

Souvislost zisku s výkonem lidí

Podle některých teorií může zisk vznikat pouze díky živé práci. Není účelné to rozebírat. Ale je potřeba najít jasný vztah mezi hodnotou práce, hodnotou ostatních zdrojů a hodnotou realizované produkce. Protože tam někde skutečně vzniká užitek jako rozdíl mezi hodnotou vstupů a tím, kolik jsou zákazníci ochotni zaplatit za výstupy. 

Podstatné je, co s tím rozdílem uděláme. K čemu je potřeba či nutno jej použít.

Často máme dojem, že se při zaměstnávání lidí jedná o "vykořisťování živé práce" (Marx & spol. ~ na základě toho, že ta vytváří "nadhodnotu"). Otázka je, jestli živá práce nemá stejný charakter jako zvěcnělá - protože je prodávána a nakupována na trhu práce. Pokud svoji pracovní sílu (invenci, cokoliv, ...) někomu prodám za "tržní" (sjednanou bez nátlaku třetí strany) cenu - jaká jsou jakákoli (byť i morální) práva k užitkům, které tato práce vytvoří? Mohla by je např. vytvořit i bez podmínek, které mám v daném prostředí?

Pokud ano a užitky mají výrazně vyšší hodnotu než cena, za kterou jsem ji prodal, byl ten prodej chyba. Člověk musí nést důsledky svých chyb.

Firma musí uhradit své náklady. Klíčová otázka je, co všechno tam patří.

Příspěvek na krytí a úhrada nepřímých nákladů

Základní schéma tvorby "zisku" se týká tzv. "hrubého zisku" aneb příspěvku na krytí (PnK). To je rozdíl mezi přímými tržbami (konkrétní produkt, konkrétní zákazník) a přímými náklady (hodnota spotřebovaných zdrojů, které by nebyly spotřebovány, pokud by se plnění neposkytovalo).

Rozdíl je PnK - ten hradí nepřímé náklady a vytváří "zisk".

Účetně jde v případě nepřímých nákladů o všechny další zdroje, které byly vynaloženy na provoz firmy v daném účetním období. Co zbývá, je označováno jako "zisk". Což je velmi nešťastné pojetí, vyplývající z daňové uznatelnosti a nesmyslně nastaveným omezením tvorby rezerv.

Pokud ignorujeme to, že daň z příjmu je ekonomický zločin a šílený anachronismus.

Zisk

Pokud se na užitek z dříve vloženého úsilí a zdrojů do podnikání (tedy pokud vlastník získává z fungování firmy osobní prospěch) chceme dívat alespoň trošku objektivně, je "zisk" mimo úhrady těchto vstupů také odměna za ochotu podstoupit riziko.

P. F. Drucker se na zisk dívá ještě z jiného úhlu. Krom nutnosti úhrady nákladů kapitálu zdůrazňuje, že zisk (tedy rozdíl mezi účetními tržbami a náklady aktuálního období) by měl podnikající subjekt vnímat především jako zdroj pro další existenci firmy.

Budoucí hodnota obnovovaných zdrojů

Je to nejlépe vidět na "reprodukčnch odpisech" - to je skutečnost, že abych získal stejnou technologii či cokoli jiného, budu muset vynaložit vyšší pořizovací náklady než na původní stroj. Výjimečně to bude jinak, ale z logiky věci to tak bude - inflace, úbytek prvotních zdrojů, vyšší soutěž.

Prakticky nikdo se ani nepokouší tento náklad účtovat.

Náklady na budoucnost

Mnohem srozumitelnější je to v ještě jednodušším scénáři - pokud konkurenční firma veškerý svůj zisk investuje do rozvoje dovedností spolupracovníků, získávání nových zákazníků atd. a naše firma jej rozdá např. v odměnách nebo vyplatí majitelům či cokoli podobného neproduktivního, jak to v delším horizontu nutně musí dopadnout?

Peter F. Drucker: Řízení v době velkých změn; str. 69, část "Nová společnost organizací"

Je pošetilé tvrdit, jako to činí americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman, že podnik odpovídá jen za jediné - za ekonomickou výkonnost. Ekonomická výkonnost je první povinností každého podniku. Lze dokonce říci, že podnik, který nevykazuje zisk minimálně rovný ceně vlastního kapitálu, si počíná neodpovědně, protože plýtvá prostředky společnosti. Ekonomická výkonnost je základem, bez něhož podnik nemůže plnit žádné další povinnosti, nemůže být dobrým zaměstnavatelem, dobrým občanem, dobrým sousedem. Ekonomická výkonnost však není jedinou povinností podniku o nic víc, než je výuková výkonnost jedinou povinností školy nebo zdravotní péče jedinou povinností nemocnice.

Umíme správně účtovat?

Peter F. Drucker: Řízení v turbulentní době; str. 28, část "Náklady na uchování vlastní existence versus iluze zisku"


Řízení základních ukazatelů zahrnuje i dnešní výdělek na zítřejší náklady na uchování vlastní existence. Podnik, který si na tyto náklady nevydělá je odsouzen k postupnému úpadku a zániku. Nejsou to „budoucí náklady“; jsou to náklady vyvolávané dnes, přestože budou splatné teprve později. Jsou to „časově rozlišené“ náklady, neboli „náklady příštích období“ — už dávno jsme se poučili o tom, že v podnikovém účetnictví běžného roku musí figurovat náklady skutečné. Podnik, který si nevydělá na časově rozlišené náklady na uchování vlastní existence, ochuzuje ekonomiku a zpronevěřuje se své základní sociální povinnosti: zachovávat existenci bohatství a zaměstnanost produkujících zdrojů, které byly podniku a jeho vedení svěřeny.

Není ani možno dostatečně často opakovat, že „zisk“ je pouhou účetní iluzí. S výjimkou vzácných případů státního monopolu, jakým je například OPEC, žádné zisky neexistují; existují pouze časově rozlišené náklady na uchování vlastní existence Kapitál je především zdrojem. Již jsme se poučili o tom, že bezplatné zdroje neexistují.


Z této úvahy vyplývá jedna velmi podstatná otázka - nakolik legislativa a naše účetní znalosti umožňují vytvářet rezervy na náklady příštích období tak, aby korektně odrážely vývoj reálné situace.

I když bychom nedokázali dostat náklady do daňově uznatelných, měli bychom s nimi počítat. Elementární příklad reprodukčních odpisů je naprosto neoddiskutovatelný. Pokud do nákladů běžného období nezahrneme faktickou časovou hodnotu využívaných zdrojů, budeme žít v představě, že naše podnikání je úspěšně a rentabilní a přitom to nemusí být pravda.

Rozumíte své práci. My také.

Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.

Cena: Přiměřená

Chci vědět víc

Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.