Proč je dobré používat obecně známé pojmy (i když se nám nelíbí).
Standardní význam pojmů a jejich doporučené chápání. Uvítáme každou připomínku, která upozorní na faktické či logické rozpory.
Většina modelů je statických. v lepším případě jsou systémy výkaznictví a plánování adaptabilní (schopné změny). Pokud je model adaptivní, znamená to, že jeho přizpůsobování se zadaným údajům za skutečnost je součástí funkčnosti. Nejde jen o jednoduché výpočty v rámci zadané skutečnosti, ale především o změny plánu, které jsou na zadanou skutečnost navázány.
Tedy existují mechanismy pro automatické změny nejen hodnot, ale i parametrů chování (očekávané změny, např. vývoj prodejů, vývoj cen apod.). Na tyto údaje by měly být nastaveny signální mechanismy. Většinou jde o metodickou konstrukci modelu, nikoli o technické prostředky.
Např. adaptivní charakter má plánování výnosů jako součinu prodávaných množství výrobků a jejich očekávaných cen. Potom se budoucí (i celkové) výnosy přepočítávají po každém doplnění skutečnosti na základě změn nejen tempa vývoje množství, ale i cen. Pokud je definován vztah mezi objemem a cenami, systém v ideálním případě reaguje návrhem na úpravu cen pro dosažení maximálního absolutního příspěvku na krytí (tedy pokud se při očekávané ceně dosahuje menšího PnK, než by mohla zajistit nižší cena a je dostatek kapacit, tak lze cenu snížit a naopak - pokud plánované ceny vedou k takovým objemům prodejům / produkce, že jsou přetíženy řízené kapacity, měla by se cena zvýšit a tím snížit poptávané množství).
Podstatné je to, že díky definovaným vazbám se automaticky upravuje jak plán využití kapacit a všechny plány výroby (apod.) a plán nákupu. Zajímavá je tato funkčnost převedená do řízení aktuálního období - pokud je definováno několik časových jednotek, ze kterých se aktuální období skládá a uvažuje se jednotková úroveň, automaticky se upravuje očekávání aktuálního období, takže stále "víme", jaké jsou výsledky aktuálního období (ať už měsíce či roku).
Je potřeba co nejlépe - a co nejsmysluplněji - identifikovat řiditelné faktory ekonomické efektivnosti.
To nejsou
Mohly by to být
... pokračování příště ...
EE je "výnosnost", užitečnost, návratnost, účelnost, užitečnost. Když je něco efektivní, tak to (zjednodušeně) znamená "výhodné". Samozřejmě normální pojetí znamená "přínos toho, co udělám". Nejde tedy o nějaký "samozřejmý" užitek, ale vždy o poměr mezi vloženými zdroji - ať už penězi, energií, časem či čímkoli jiným.
[Viz později diskuse - bude doplněno]
Nestačí finanční ukazatele - je nutno oddělit množství a cenu.
Nejjednodušší příklad - pokud se chceme zabývat např. náklady na provoz služebních aut, je potřeba v oblasti spotřeby pohonných hmot samostatně hodnotit průměrnou spotřebu v litrech na kilometry a samostatně cenovou hladinu. Konkrétně toto je pochopitelně účelné jen v některých případech - ale je na tom dobře vidět, že nedává smysl se zabývat pouze náklady na PHM bez ohledu na počet ujetých kilometrů.
... pokračování příště ...
Tohle je pouze doporučený význam - jak odlišit jednotlivé vrstvy ekonomického modelu. Standardní význam může být chápán jako velmi blízký. V našem pojetí očekáváme vývoj (relativní či absolutní změna) jednotlivých faktorů. Plán je výsledek aproximace skutečnosti pomocí tohoto očekávání.
Změna je skutečný vývoj daného faktoru za hodnocené období (tedy vztah mezi předchozí a aktuální úrovní). Je to skutečnost daného očekávání, to, co chceme porovnávat s očekáváním.
... pokračování příště ...
Plánování je obvykle chápáno jak zcela zbytečná byrokracie. Je ovšem na nás, abychom si udělali jasno v tom, jestli to pro nás může být něčím užitečné či nikoliv.
Zcela jistě existuje několik druhů plánování.
... pokračování příště ...
Rozdíl mezi přímými náklady a přímými výnosy produktu (též "PnK").
Představuje zdroj úhrady (krytí) nepřiřaditelných (nepřímých/fixních) nákladů (režie) a po jejich úhradě vytváří čistý zisk. Občas se objevují diskuse o tom, proč do nákladů nepatří to či ono - pokud dokážeme spolehlivě identifikovat náklad, který je vyvolán samotným produktem, je nutné jej zahrnout, v opačném případě nikoliv.
Otázkou jsou služby a zakázková výroba. V těchto případech lze uplatnit přístup, že veškeré náklady vznikají u zákazníka, produkt žádné náklady nemá či nemusí mít. Alternativou je poměrně složitá konstrukce založená na kalkulačních sazbách dle plánovaného využití kapacit, která většinou bude mít sporný přínos.
Ekonomická efektivnost je jenom jedna. Je to podíl mezi zdroji, které vynakládáte a užitkem, který získáváte.
Hodnocení ekonomické efektivnosti dává smysl pouze v kontextu podnikové strategie.
Rozdíl mezi očekáváním a skutečnosti.
... pokračování příště ...
Naprosto jednoduchý princip - pro všechny zajímavé hodnoty lze nastavit meze (hranice). Obvykle se nenastavují individuálně, ale jako relativní odchylka pro ten který typ údaje.
Pro praktické použití ekonomického modelu jsou signální mechanismy klíčové. Na jedné straně jsou pro jeho fungování nutné a na druhé jsou důvodem, proč o adaptivní model usilujeme - pokud se model sám sebe aktualizuje, plní svoji funkci.
Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.
Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.