Jaký je vztah mezi dlouhodobými a krátkodobými efekty?
- Jsou dlouhodobé a krátkodobé cíle opravdu protichůdné?
- Jak vyjádřit vliv bližších opatření na dlouhodobou efektivnost?
- Jak vyhodnotit, které opatření je výhodnější?
Ti jsou rozumné otázky. Na žádnou není jednoduché najít odpověď. Rozhodně to nejde obecně. Je nutno je hledat v konkrétních podmínkách, ujasnit si klíčové předpoklady a případně rozebrat zkušenosti, něco si vyzkoušet.
Dlouhodobá efektivnost
Současné aktivity vytvářejí předpoklady pro dosahování pozitivních hospodářských výsledků v budoucnosti:
- Vztah se zákazníkem. Kvalita portfolia. Převis poptávky. Účinnost selekce zákazníků (nakolik si můžeme zákazníky "vybírat").
- Pozice na trhu. Síla firmy. Stabilita (důvěryhodnost)
- Fakticky ... byť to není zcela obvyklé pojetí (vychází z názoru P. F. Druckera, že "zisk je náklad na přežití") ... je dlouhodobým užitkem, o který bychom měli u ziskové organizace usilovat jako investoři (vlastníci) míra ochrany investice, tzn. to, zda se zvyšuje či snižuje pravděpodobnost zániku firmy (znehodnocení investice).
To znamená (v rámci strategie) sadu kritérií, které se pravidelně (při změnách) vyhodnocují a společně vyjadřují úroveň rizik a nejistoty. Nedává smysl snažit se vyjadřovat přímo budoucí úroveň ekonomické efektivnosti (model), protože na delší horizont nevidíme. Posouzení odolnosti vůči hrozbám, schopnost využívat příležitosti, uplatnit potenciál ("silné stránky") a přizpůsobovat se prostředí ("slabé stránky") vyjadřuje, jak aktuální (dosavadní) vývoj zlepšuje či zhoršuje vyhlídky do budoucna & ideálně se dá využít na iniciaci analýzy příčin (změn či nevyhovující úrovně), návrhy a provádění opatření (využití SFÚ).
- Očekávání výkonu samozřejmě lze (a je nutno) převést na srovnatelný výsledek (oproti jiným formám investic), tzn. vyjádřit hodnotu firmy (jako schopnost vytvářet užitek - tzn. pravděpodobně v podobě příspěvku na krytí, nikoli dle dividend či jiného mnohonásobně zdeformovaného ukazatele). Na tuto hodnotu & aktuální záměry zvýšení hodnoty (rozvojové projekty) uplatnit zkušenost z úspěšnosti dříve zamýšlených a realizovaných rozvojových záměrů a odhadnout, zda se skutečná efektivnost snižuje nebo zvyšuje.
- To je ovšem na (interní) řízení aktivit firmy příliš složité - byť to dává základ - pokud je zájmem investora zlepšovat pozici na trhu a zvyšovat výkonnost zákaznického & produktového portfolia na základě základní úrovně výkonnosti - příspěvku na krytí - potom je kritérium pro hodnocení EE dlouhodobých projektů (strategických cílů) jednoduché - struktura a podoba projektů se optimalizuje dle tohoto kritéria.
Co je efektivní aktuálně
Takže ekonomickou efektivnost běžných aktivit bychom měli vždy posuzovat podle jejích dlouhodobých dopadů.
- Aktivity, které jsou součástí strategických projektů jsou "povinné", u nich se bude předpokládat, že při jejich plánování se autor projektu snaží najít dle charakteru problému buď nejlevnější stanovenou kvalitu nebo nejvyšší kvalitu v rámci limitu.
- Z hlediska vlastníků je průběžný užitek především zisk, ze kterého si mají uhradit cenu kapitálu. Logické je, že čím levnější kapitál bude, tím více s ním lze dosáhnout. Majitelé, kteří kapitál poskytují proto, že konkrétní organizace nabízí vyšší výnos než jiné formy, nemají většinou vůli zahrnout do svého užitku případné navyšování výkonu firmy. Řídí se prostě tím, co jim říká burza (poptávka a nabídka).
Odčerpané zdroje nebudou využity k posílení pozice.
Ne vždy musí mít rozdělení zisku na další rozvoj, úhradu ceny kapitálu a podíl na jeho tvorbě převedený do vyplácených odměn negativní dopad. Zejména pokud je to transparentní a dobře vysvětlené, je to dle aktuální situace udělat. S tím, že investice mají přednost - mají být realizovány ty, které mají potenciálně zásadní dopad. Příděl prostředků na odměny by se měl dle potřeby zmenšit a kompenzovat co nejdříve. Pokud je potřeba zdrojů aktutní, nejspíše by majitelé neměli čerpat dividendy, ale navyšovat svůj majetkový podíl.
Bezprostřední efekty
Snaha o bezprostřední "zisk" pro firmu (např. omezení nákladů na marketing, vývoj nových produktů, péči o zákazníky, rozvoj dovedností lidí, ... nebo zneužívání pohodlnosti/setrvačnosti/loajality zákazníků (vysoké ceny, nízká kvalita, ...) je z hlediska dlouhodobé efektivosti téměř vždy nežádoucí.
Z hlediska firmy vůbec nedává smysl se krátkodobými hospodářskými výsledky zabývat (krom závislých efektů typu hodnota majetkových podílů / akcií u veřejně obchodovatelných organizací). Deformace způsobuje možná příliš "opatrné" účetnictví.
Druhý důvod je, že se snažíme používat "bezprostřední výsledky" pro stimulaci zájmu lidí o "práci". Což je brutální omyl, jelikož mzda je hygienický, nikoli stimulační faktor. Spolupracovníky je nutno hodnotit za to, co a jak dělají. Za schopnost rozvíjet své dovednosti. Za ochotu přemýšlet. Rozhodně ne za firemní výsledky.
Pokračování příležitostně dle zájmu.