Náklady ztracených příležtitostí

Jak to je?

[Bude upraveno - postupný převod obsahu webu - pokud máte o toto téma zájem, určitě se ozvěte]

Definice: Náklady ztracených příležitostí" (Wikipedia: "Opportunity cost" ... The Economist: Opportunity costs). Pokusíme se vysvětlit tuto velmi důležitou kategorii právě proto, že v praxi je naprosto fatálně opomíjena. Přitom tvoří podstatnou součást systému řízení / hodnocení rizik či návrhu / hodnocení alternativ v rozhodování. Typicky při řízení nákupu, strategickém řízení či obecně hodnocení ekonomické efektivnosti.

Příležitosti

Standardní pojetí je trošku suchopárné. Vychází z toho, že nejsme hloupí a vybereme si správnou volbu pro vynaložení zdrojů. Obvyklým (nic neříkajícím) příkladem je investice do akcií (nákladem jsou úroky, které bychom za stejný vklad dostali v bance). To je ovšem téměř dokonale odrazující "nevysvětlení", o co se skutečně (v reálném životě) jedná. Rozumnější jsou úvahy, které srovnávají rozhodování v podmínkách nejistoty - nutí nás k co nejrealističtějšímu vyjádření skutečné efektivnosti (a rizikovosti) nedostatečně přesně definovaných alternativ. Obecně (v celé ekonomii) jde pochopitelně o účelnost (účinnost / efektivnost) vynaložených zdrojů. Zde jsou náklady ztracených příležitostí naprosto fatální - zejména pokud je budeme korektně uvažovat při posuzování dvou různých investičních / obchodních příležitostí s různou dobou účinnosti (horizontem technického dokončení).

Od tohoto vyjádření užitku vynaložených zdrojů v čase je jen malinký krůček ke "skutečnému" (tzn. provozně využitelnému) vyjádření nákladů ztracených příležitostí. Nejedná se o "ztrátu příležitosti" - tedy nezískaný užitek příležitosti, kterou jsme (úmyslně - po vyhodnocení její ekonomické efektivnosti) nevybrali, ale o hodnotu skutečně ztracených příležitostí, o které přicházíme tím, že nemáme potřebné kapacity, poptávaný produkt či něco podobného - užitek příležitosti, o kterou jsme měli zájem, ale vzhledem k vlastní nezpůsobilosti jsme tuto příležitost ani neměli šanci získat (u investování je korektní analogie v poloze - jaká je pravděpodobnost, že existují investiční příležitosti, které přinesou výrazně vyšší užitek než ty, o kterých víme a uhradí nám tento potenciální rozdíl - rozdíl užitku × pravděpodobnost - náklady na získání těchto informací).

Tedy - nákladem ztracené příležitosti u uložení prostředků, kdy se rozhodujeme mezi běžným účtem, termínovaným vkladem a podílovým fondem je nejvyšší možné zhodnocení (po započtení rizka), které jsme nevzali v úvahu (vložení prostředků do podnikatelského záměru schopného podnikatele, nákup komodity nebo měny s očekávaným růstem, spekulativní koupě nemovitosti apod.). Pojem "náklad" je trošku nesmyslný, protože se jedná o nákladový limit, který určuje úroveň nákladů, které je nanejvýš přípustné vložit do hledání alternativ.

Hodnota jednoho dne

Kritický význam má tato úvaha při oceňování jednoho dne trvání projektu. Ještě mnohem vyšší význam má v  úvaze o tom, jaké je optimální využití výrobních (produkčních) kapacit vzhledem k počtu pravděpodobných nových příležitostí, chování konkurence, cenovým hladinám nabídek, získávání zákazníků atd.

Nejedná se o jakousi "teorii". Potřebujeme velmi efektivně (což mimo jiné znamená formalizovaně) zvládnout posuzování užitku alternativ, vyjádření jejich pravděpodobného výsledku a rizik. A přesně zde se uplatní postupy pro hledání skutečné hodnoty různých variant:

  1. Jaká je skutečná hodnota (užitek) jednotlivých příležitostí (proč vlastně tak často děláme to, co je nejjednodušší, co nás napadne jako první, proč nevěnujeme dostatečné úsilí tomu, abychom identifikovali všechny rozumné varianty)?
    Tam jsou ty náklady (úsilí, čas), které musíme vynaložit, abychom získali více informací - je to vždy tak, že daný čas a úsilí má vyšší hodnotu než potenciální rozdíl zisku? Jak by měla fungovat "kvalita" (důkladnost, důslednost, intenzita) "řízená kapacitou"? Tím je myšleno to, že by mělo být možné celkem jednoduše zjistit, jaké dodatečné úsilí je účelné vynaložit, abychom se ujistili, že žádné zásadní alternativy nepřehlížíme.
  2. Máme vždy více možností?
  3. Jaká je (na čem všem závisí) reálná hodnota (potenciální aktivity / zakázky, zákazníka) příležitosti?
  4. Co všechno jsou příležitosti?
  5. Proč se jimi víc nezabýváme?
  6. Jaké jsou protiargumenty?

Máte také možnost přispět! Navrhněte a zdůvodněte dosud neuvedený argument pro nebo proti nákladům ztracených příležitostí!

Rozumíte své práci. My také.

Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.

Cena: Přiměřená

Chci vědět víc

Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.