Jak si najít čas na řízení času

Je naprosto obvyklé, že člověk, který se potřebuje naučit hospodařit s časem, na to nemá čas.

Můžete rezignovat - nebo zkusit udělat zázrak

Uznáváte / chápete, že snímek využití pracovní doby je nutnou podmínkou (pokud ne, vraťe se ke kořenům). Chcete jej a víte, jak jej použijete. Jenže za dané situace skutečně nemáte sílu to dělat.

Zkuste najít cokoliv, co můžete přestat dělat + způsob, jak to zařídit.

Neříkejte, že to nejde. Že nic takového není. Zkuste to znovu a víc se snažte.

Až to zvládnete, tak si místo toho zaznamenávejte, jak čas skutečně využíváte. Nebojte se toho. S velkou pravděpodobností nezjistíte nic, na co by člověk mohl být hrdý, ale to nikdo. A velká většina to nezjistí nikdy.

Není čas šetřit čas

Zní to absurdně. Jenže u mnoha lidí je to realita (bez sarkasmu a kritického tónu). 

  • Možná se člověk, který "nemá na nic čas", jen vymlouvá, protože se mu "nechce učit nic nového". To ale nesouhlasí s realitou - vždy to bylo tak, že "chtěl", ale "nemohl". Neměl na to čas. 
  • Je těžké zjistit skutečnou příčinu tohoto bloku. Nejspíš je příčinou to, že nové aktivitě, které by měl věnovat svoji kapacitu, není schopen přiznat odpovídající význam. Nadále postupuje podle zaběhnutého schématu - záplavě podnětů, které si nárokují jeho kapacitu, se věnuje podle aktuálního subjektivního vnímání naléhavosti. Protože dopad (důležitost) v tom schématu vůbec nemá místo.
    Dokud nepřistoupíte na to, že je potřeba explicitně vyhradit část kapacity důležitým záležitostem, které nejsou v oné záplavě akutních témat (a jasně je identifikovat), není vám pomoci.
  • Správnou důležitost - a z ní plynoucí naléhavost pro získání pozice v seznamu toho, co je potřeba udělat - neumíme některým aktivitám přiřadit nejspíš proto, že vnímáme očekávaný dopad jako neadekvátní - neumíme si představit, že bychom mohli uvolnit víc než nepatrnou část své kapacity ani to, jaký přínos to může mít.

Jaká úspora času je reálná?

Zkusme si to zjednodušit.

  • Opravdu sami sebe považujeme za tak neukázněné a neschopné, že bychom se nedokázali zbavit právě tolika ze současných činností, kolika bychom se zbavit (opravdu) chtěli?
    Odpověď je zcela průzračná.
  • Už dnes to umíme. Ani se nemusíme nic učit.
  • Jenže nechceme.

Obvykle si neumíme představit, že by to, co chceme dělat, mohl dělat někdo jiný. Popř. nikdo (rozumí se přestat to dělat). Zřejmá jednoduchá náprava je právě všechno si to sepsat a škrtat, škrtat, škrtat.

Co spotřebovává čas nejméně efektivně

Výchozím krokem je časový snímek pracovní doby. 

  • Což může znamenat (než se to naučíme) třeba o 5-10% vyšší spotřebu kapacity.
  • Takže je snadné říci, že to nejde.
  • Pocitově není co změnit. Nejde to. Nedá se nic dělat.
    Smutné.

Takže celé slavné hospodaření s časem je fikce. Konec, zpátky do rutiny.

Nebo se můžete poprat sami se sebou.

Pracovní čas

Můžete tomu říkat sebekázeň. Můžete o sobě pochybovat. Ale musíte to zkusit. Udělejme úplně první krok. Počítejme s tím, že to nemusí být úspěšné - potom je potřeba to zkusit "jinak" (rozumí se "zjistit, co a proč jsem nezvládnul", jak se tomu dá předejít - a "znovu a lépe"). Nebo hledat "jiný přístup" (hodně štěstí).

  • Pokud ještě stále v pracovní době (i zcela nezávislý člověk musí mít časové bloky, které považuje za čas pro práci - bez toho nic ze zde uvedeného nemá smysl) provádíme nepracovní činnosti, musíme si je zakázat.
    Kdo toto nedokáže, má smůlu.
  • Když máme tolik nepracovních aktivit, že nemáme žádný čas na práci, tak je potřeba si zajistit prostor tím, že si zakážeme ty zájmové činnosti, které nám uvolní tolik času, který potřebujeme na práci.
    Když to nedokážu, mám smůlu.
  • Pokud neumíte rozlišit, co jsou pracovní a nepracovní činnosti...
    ... máte smůlu.

Vyberte cokoli

Pokud se nedaří alespoň zhruba oddělit pracovní a nepracovní čas, popř nevíte, kolik je kterého (co je co), vezměte si jakýkoli záznamový prostředek (kus papíru) a vždy, když začnete dělat něco jiného, než co jste dostud dělali, tak si na něj poznamenejte čas a alespoň typ práce. Potřebujeme zjistit, co se dá považovat za nezávislou činnost.

Když hledáme to, co bychom měli přestat dělat, nevymýšlejme kulatý čtverec.

  • Vyberme kteroukoli z jednoduše a jednoznačně ohraničených aktivit. Např.
    • Odpovídání na e-maily konkrétnímu člověku nebo typu kontaktu.
    • Hledání na Internetu (všechno nebo konkrétní "témata").
    • Vylepšování udělátka v Excelu na analýzu prodejů / stavů zásob / výroby / ...
    • Telefonování s konkrétními lidmi nebo typy kontaktů.
    • Opravování toho, co jiní lidé neudělaii správně.
    • Provádění čehokoli, co má neurčitou spotřebu času a nemá nastaven časový limit (viz kvalita limitovaná kapacitou).
    • Zařizování oprav strojního vybavení / aut / ...
      Přispějte některou ze svých činností, které nejspíš nejsou to, čím byste se měli zabývat.
  • Prostě si to zakažte. Přestaňte to dělat. Bez náhrady.
    Tím je myšleno bezprostředně bez náhrady - více samosatně.
  • Začněte si v tom ušetřeném čase dělat snímek pracovní doby.
    Což je totéž, jenom důsledněji a důkladněji - s lepšími daty. Výsledkem musí být data, které pomohou pojmenovat a organizovat vaše činnosti. 

[Bude doplněno - postupný převod obsahu webu - pokud máte o toto téma zájem, určitě se ozvěte]

Rozumíte své práci. My také.

Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.

Cena: Přiměřená

Chci vědět víc

Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.