Co je co v oblasti informačních technologií (prozatím původní verze).
Původní materiál z doby přednášek na univerzitách. Nemusí být aktuální. Bude aktualizováno. Některé odkazy vedou do slovníku (některé položky mají stejný charakter, takže budou přesunuty, tato část by mělo spíš stavět právě na definici pojmů a diskutovat jejich sporné používání či vnímání).
Podnikový informační systém vytvářejí lidé, kteří prostřednictvím dostupných technologických prostředků a stanovené metodologie zpracovávají podniková data a na výsledků tohoto zpracování vytvářejí informační a znalostní základnu (v nejširším slova smyslu, nikoli izolovaný archív) organizace sloužící k řízení podnikových procesů, manažerskému rozhodování a správě podnikové agendy. [Informační systémy ..., str. 44]
Dávkové zpracování … tradiční podoba pořízení, specifické kontroly (následná oprava "vstupních dat"), zpracování (přidání pořízených dat do databází), výstupy (sestavy). Typická podoba pořízení je to, že existuje na IS nezávislý prvotní doklad, a to i v případě, kdy se jedná o vlastní doklad, tzn. zpracování dat probíhá následně (offline). Funkčnost informačního systému se realizuje tím, že se "tiskne" (dnes v podobě OLAP apod.) to, v čem je potřeba najít, kde se co stalo či nestalo (tzn. jestli byla faktura zaplacena či nikoliv).
Interaktivní aplikace / systémy … v protikladu k "dávkovému" přístupu je funkčnost systému využívána pro řešení běžných provozních situací. Zjednodušeně řečeno interaktivní systém nepotřebuje "výstupy" (typu "sestavy"; tím není myšlena objednávka, faktura, letenka, smlouva, upomínka ... většinou v elektronické podobě), protože se ve "svých" datech "vyzná" sám, nepotřebuje k tomu uživatele. Uživatel nedostává data, ale funkčnost.
Online funkčnost ("realtime" / v reálném čase) … odezva uživateli je poskytována bezprostředně, jeho vstupy jsou ihned zpracovány, vyhodnoceny, využity v prováděných algoritmech a současně využita ostatní uložená data, takže následně k žádnému dalšímu zpracování (samotného požadavku, nikoli jeho důsledků) nebude docházet. Typicky online hry, sázkové terminály, rezervace letenek. Je sporné, nakolik online je rezervace ubytování v hotelích a podobných typech elektronických obchodů (tam by mělo být online zajištěna aktualizace disponibilního množství zboží, resp. jeho dodatelnost, což ačkoliv tak může vypadat, nemusí být vždy pravda (a ani to - viz hotely - nemusí být účelné).
Informační potřeby organizace … identifikovaná místa (rozhraní) v systému řízení, ve kterých dochází k významným jevům, jejichž výsledky je potřeba zaznamenat, popř. prvky systému řízení, které pro své fungování (rozhodování) potřebují informace. Žádný řídící pracovník nemůže (neměl by) očekávat, že mu budou informace bez jeho úsilí doručovány tak, jak by pro něj bylo ideální. Proto musí jasně definovat své činnosti a specifikovat informace, které pro ně (sebe ...) požaduje. Samozřejmě za tím účelem musí alespoň dostatečně chápat a poznat možnosti ICT, měl by se trvale usilovat ve spolupráci s dodavateli ICT o identifikaci potenciálu (možného využití nových technologií pro zvýšení výkonu vlastní organizace).
Rozhraní (v systému řízení) … systém je uspořádaná množina prvků propojených vazbami (viz Systém). Vazby mezi prvky znamenají, že jeden prvek působí na druhý. v deterministických systémech (např. stroje) jsou všechny vazby předem dané. Nedeterministické (např. sociotechnické - typicky běžná organizace / podnik) systémy potřebují pro své optimální fungování určitou míru spolehlivosti (přestože nemají mít strojový charakter), proto jsou rozhraní dle možností detailně a jednoznačně popsána - tzn. je jasně stanoveno, jak mají vypadat vstupy a výstupy a jaké reakce lze za jakých okolností očekávat, resp. co jsou povinnosti zúčastněných subjektů).
Systém … komplex (uspořádaný soubor) prvků nacházejících se ve vzájemné interakci. Má svůj účel (daný definovanými výstupy) a funkce (transformace vstupů na výstupy). Vstupy a výstupy.
Vstupy a výstupy mohou být materiálové (hmotné, popř. forma energie), finanční (zvláštní forma) a informační. Daný předmět předání (vstup/výstup) je předáván (na rozhraní) mezi dvěma subjekty (prvky). Na jedné straně (straně předávající) je výstupem a na druhé (straně přebírající) je vstupem.
Předání a převzetí vstupů a výstupů probíhá na rozhraní (mezi prvky v systému, popř. mezi systémy). Rozhraní musí být jasně definováno (jelikož se jedná o povinnosti subjektů/rolí, které vykonávají činností na daném rozhraní). Předáním/převzetím vzniká informace, která by měla (musí) být zaznamenávána.
Podstata změn, které způsobují trvalý růst významu ICT, má základ / prapůvod v globálních změnách ekonomiky, zejména v přechodu od poptávkové ekonomiky k nabídkové, rostoucí význam zákazníka (a jeho spokojenosti), což je dáno převisem nabídky nad poptávkou (nadbytkem výrobních kapacit, volného kapitálu atd.). Tím vzrůstají požadavky na schopnost organizací fungovat rychleji. Vyšší rychlost transakcí je primárně určována technickými časy. Ty jsou ovšem jen zlomkem celkového času. Celková doba vyřízení požadavku je dána nutností zajistit potřebnou ekonomickou efektivnost (tzn. využít disponibilní kapacity - to však dnes již nemůže být priorita). Pro vyřízení požadavku jsou tedy rozhodující informace umožňující optimalizovat uspořádání zdrojů v čase, popř. rozhodnout, zda požadavek bude akceptován (popř. za jakých podmínek).
Bezpečnost informačního systému je charakterizována jako zachování důvěrnosti (zajištění, aby informace byly dostupné pouze osobám oprávněným pro přístup), integrity (zabezpečení správnosti a kompletnosti informací a metod zpracování) a dostupnosti (informace jsou přístupné autorizovaným uživatelům podle jejich potřeby). Míra ochrany aktiv (informačního systému) proti hrozbám (hrozícím ztrátám).
Systém řízení … mechanismus, který zajišťuje organizacím činnost "řízení", tzn. prostřednictvím ovlivňováních chování jednotlivých prvků systému (částí organizace) umožnit žádoucí podobu podnikových činností. Řízení je realizováno získáváním a zpracováním poznávacích informací na jedné straně a vytvářením a předáváním rozhodovacích informací na straně druhé. Organizace, která má být řízena, musí mít systém řízení. Každá organizace musí být řízena (přirozená tendence ke zvyšování entropie / rozpadu funkcí). Protože systém řízení spočívá na využívání informací, je nedílnou součástí systému řízení i komplex informačních systémů (komplexní informační systém).
Řízení … [z hlediska ICT] činnost (proces), který spočívá na práci s informacemi (sběr, zpracování, vytváření, distribuce).
KPS (GPS)… komplexní (globální) podniková strategie. Definuje klíčové principy a cíle organizace jako celku. Vzniká jako důsledek vyjasnění a hodnocení situace organizace a jejího prostředí (u komerčních organizací se jedná typicky o marketingovou analýzu - SWOT ~ slabé a silné stránky & příležitosti a ohrožení ... v tom smyslu, že se pro existující a budoucí kvalifikovanou kapacitu hledá optimální zákaznické portfolio, popř. pro budoucí ideální & realistické zákaznické portfolio se hledá nezbytně nutná struktura kvalifikované kapacity ... toto by někoho mělo přinutit se zeptat, jak to tedy má být).
TOC … teorie omezení (Theory of constraints). Hlavním přínosem je zdůraznění výkonového pohledu na fungování organizací - smyslem jejich existence není "šetřit" (popř. "omezovat náklady"), ale poskytovat ten užitek, kvůli kterému jsou jejich zákazníci ochotni (či nuceni v případě veřejných institucí) je využívat. Nalezení zbytečných činností a neefektivního využívání zdrojů (náklady) se provádí nejjednodušeji tak, že se navrhne naprosto nový postup pro zajištění potřebných výstupů (a k těmto činnostem jsou přiděleny nezbytně nutné zdroje; nehledat práci pro lidi, ale optimální dovednosti a kapacitu pro činnosti). TOC tvrdí, že naším největším omezením jsou dříve dosažené úspěchy (provozní slepota).
Informační strategie … jedna z realizačních strategií. Realizační znamená, že mapuje strategické cíle firmy a potřeby ostatních oblastí (realizačních strategií). Je to program (soubor opatření), který uskutečňuje změny nutné k dosahování (strategických podnikových) cílů. Existují názory, že by realizační strategie měly mít vlastní vize a cíle, ale fakticky by měly odpovídat na zadání KPS "jak zajistit požadované" - aneb všechny záměry jednotlivých oblastí (např. ICT, ekonomické, personální či obchodní) musí být součástí podnikových záměrů (viz Technology strategy). Je jasně vidět závislost na realizaci procesních/organizačních či obchodních záměrů.
Kvalita informací … to, zda jsou k dispozici na potřebném místě, v potřebný čas, v žádoucí struktuře, rozsahu, významu; se všemi podstatnými vazbami, se správnou úrovní agregace (a možností zjistit detail). Samozřejmě nutnou podmínkou kvality je jejich pravdivost. Použitelnost je většinou závislá na formě (způsobu uložení/prezentace) a dostupnosti. To je poměrně zapeklitý problém, protože existují dva přístupy - obvyklé je "shánění" informací, žádoucí je "příjem" informací (nikoliv dat). v druhém případě je faktorem kvality také redundance přijímaných informací. Pokud nejsou jasné informační požadavky (které údaje jsou kdy potřebné), nemohou být v žádném případě informace kvalitní (je jich buď mnoho nebo málo).
Data … bude doplněno/slovník! Viz např. článek Znalostní nebo jen informační systém?
Správa znalostí (knowledge management) … občas se prezentuje jako počítačová disciplína, ale fakticky se jedná (pravděpodobně) o jistou stránku procesního přístupu, kdy postupy jsou striktně stanoveny. Dodatečné (většinou nejdůležitější) informace (typicky zdůrazňováno v CRM) nesmí být "vlastnictvím" konkrétních osob (jednotlivců), ale je nutno pro ně najít odpovídající techniky formalizace (převedení do strukturované / strojově zpracovatelné podoby) a řídící pracovníky (vlastníky procesů) pověřit tím, aby zajišťovali maximální mírů zachycení / transformace (uložení) těchto informací (v kterémžto procesu mají velmi aktivní roli). Viz též správa podnětů a událostí. Viz později samostatné téma "Praktický 'knowledge management' ...".
Redundance … některé informace ve více souborech opakují, jeden a tentýž údaj se vyskytuje vícenásobně. Redundance je zdrojem mnoha dalších problémů.
Obtížná dosažitelnost dat … aplikační programy pro konkrétní požadavky; pro nový požadavek nutno napsat nový aplikační program - bez pomoci programátora nelze.
Izolovanost dat … data roztroušena v různých souborech, soubory mohou být různě organizovány, data různě formátována. To komplikuje tvorbu nových aplikačních programů a možnost realizovat vazby mezi datovými strukturami.
Doklad … průvodní "nosič informace" při realizované transakci (dochází ke změně určitého - např. příjemka zásob modifikuje jednak povinnost dodavatele dodat, jednak stav zásob daného materiálu; platí ale typicky i pro změny, které nejsou tradičně chápány jako transakce - typicky objednávka či dokonce změna plánu).
Klient … aplikace uživatelského (popř. jiného - např. docházkový systém, telefonní ústředna) rozhraní, která zajišťuje přístup k funkcím serveru (klient neexistuje bez serveru).
Server … aplikace bez uživatelského (či jiného) rozhraní, která pouze vyřizuje požadavky (svých, popř. jakýchkoli) klientů (aplikací) na jednoznačně definovaných rozhraních.
Aplikace … počítačový program, který je schopen fungovat v určitém prostředí (hardware, síť, operační & databázový systém, ...) s určitými daty.
Databáze … systém, který optimalizuje ukládání a přístup k datům (typicky formou požadavků na přidávání, aktualizaci, výběr, třídění, propojování, sčítání, porovnávání apod.).
Client/Server (architektura / princip zpracování dat) … na rozdíl od samostatných (integrovaných, celistvých, jednouživatelských) aplikací zajišťuje (více či méně) efektivní multiuživatelské zpracování. Také se užívá pro označení architektury sítě. Může se vyskytovat ve variantě dvojvrsvé až třívrstvé - server může být databáze nebo databáze a aplikační server. Dnes se možnosti a uspořádání funkčnosti silně prolínají (existuje funkčnost "uvnitř" databázových serverů apod.).
Trigger … funkčnost "uvnitř" databázového serveru - definovaná posloupnost transakcí, která nastane při změně, přidání či zrušení záznamu v databázi.
Obchodní logika … pravidla pro strukturu, vazby a náležitosti dat (doménová a referenční integrita).
Uživatelské rozhraní … jakým způsobem (podoba, funkčnost, složitost) komunikuje aplikace s uživatelem - jakou formou jsou zpřístupněna data a funkce systému.
Nativní … přirozený (vlastní).
Proprietární … lokální, uzavřený (u IT účelový, jedinečný, výhradní, specializovaný, vlastní, nikoli standardní). V oblasti konfrontace standardních (komerčních) aplikací a systémů a "svobodného software" se používá pro komerční systémy. Obvyklé použití je spíše opak od "snadno propojitelných" systémů (založených na obvyklých technologiích; když je něco p., tak to obvykle funguje trošku jinak, využívá to jiné mechanismy apod.). Ve skutečnosti je spíše proprietární všechno, co není průmyslový standard, popř. typicky se tím myslí individuální řešení.
TCO … celkové náklady vlastnictví (IT).
O ekonomické efektivnosti projektového záměru rozhoduje jeho dlouhodobý užitek. Ten je dán provozními náklady a výnosy. Nejdříve musí být uhrazeny investiční náklady (teprve až jsou uhrazeny, začne záměr přispívat k tvorbě zisku). a to, zda jsme správně stanovili nákladový limit a uměli správně rozhodnout o realizaci či zamítnutí projektu. Viz též "Hodnocení projektového záměru".
Náklady na realizaci projektu jsou mrtvé náklady.
Pro správné pochopení významu času v projektu je potřeba ocenit jeden den trvání projektu (užitek dokončení pro zadavatele). v kombinaci s použitím časového limitu dává tento přístup obrovské možnosti motivace projektového týmu (vedoucího) k optimální rychlosti (optimalita je podmíněna intenzívní kontrolou průběhu a přebíráním výsledků na bázi akceptačních kritérií).
Akceptační kritérium je jednoznačný popis toho, co bude s výsledky projektu provedeno a za jakých okolností bude výsledek akceptován. To by mělo vést k tomu, že zadavatel i realizátor hledají jednoznačné požadavky a jejich jednoznačný popis. Jinak se zadavateli nepodaří nikoho pověřit (nenajde realizátora). Existence jasných akceptačních kritérií je garancí toho, že obě strany vědí, co se má dělat.
Zakázka není (automaticky) projekt. Projekt je mimořádná aktivita. Typicky strategické cíle by měly být podloženy projekty (pro jejichž realizaci jsou vytvářeny realizační strategie).
Projektový záměr není projekt. Naopak zabývá se především využitím výsledků projektu - tzn. jaký užitek za jakých okolností lze získat a co pro to musíme udělat (to je zjednodušeně zadání projektu). Projekt je pouze transformace zdrojů na požadovaný výsledek. O jeho užití (zhodnocení) se stará projektový záměr.
Při řízení projektů se uvažuje s trojimperativem - na jedné straně jsou výsledky projektu (kvalita, výstupy), na druhé straně je spotřeba času a samostatně spotřeba jiných zdrojů (rozpočet). Čas má bezpochyby jiný charakter než skladovatelné zdroje. Přesto (či právě proto) je potřeba se časem jako zdrojem zabývat, zejména ve smyslu motivace na plnění zadání.
Doporučený způsob motivace lidí pracujících na projektu je využití limitů. Lze to využít pro čas i pro další typy zdrojů. To znamená, že ten, kdo zadává úkol, stanoví nepřekročitelný limit a realizátor navrhne takový postup, který je pro zadavatele dostatečně věrohodný a důvěryhodný (spolehlivý - ani zdaleka by se neměl blížit limitu).
Souhrn (celková) nejistota projektu závisí na rozsahu činností, u kterých je obtížné předem odhadnout jejich trvání, průběh. Tzn. projekt by měl být před svým zahájením rozpracován do nejvyššího možného detailu a jeho činnosti musí být klasifikovány z hlediska spolehlivosti.
Projektová kancelář … centralizovaná správa projektů a projektových záměrů. Zajišťuje formální aspekty procesu projektového řízení.
Plán prací projektu je nutno aktualizovat průběžně - kdykoli se objeví jakékoli nové skutečnosti, očekávání, odhady, překážky či výsledky. To je hlavní náplní práce projektového manažera.
Projekt (jeho výsledek & úspěšnost) nesmí být závislý na podpoře vrcholového vedení. Přestože obvyklé tvrzení je "musí být podporován vrcholovým vedením".
Pokud jsou v průběhu realizace projektů využívány priority, je to pravděpodobně důkaz o špatném plánování. Priority se využívají fakticky pouze při střetech požadavků na zdroje (tzn. když různé procesy či projekty požadují současně stejný zdroj). Při dobrém plánování by nemělo docházet (v průběhu projektů) ke střetům požadavků, priority se využijí při návrhu plánu prací v rámci hodnocení projektového záměru. Jistě existují určitá prostředí, kdy není možné dostatečně efektivní plánování a projekty potom mají zahrnuty značné rezervy; v takovém případě mohou mít projekty různou prioritu
U projektu nechceme (za každou cenu) odstraňovat příčiny vzniku odchylek (což je normální a žádoucí způsob práce u procesů), spíše by se měl další postup přizpůsobit reálnému stavu. Nepřesnost je nevyhnutelná (projekt je jedinečná aktivita), takže "opravou" pravděpodobně nic nezískáme (čímž není myšlena složka akceptačního kritéria, ovšem i zde může být odchylka v některých případech podnětem k přemýšlení a přípanému změnovému řízení).
Změnové řízení … musí být předem definovány zásady - pokud se změní podmínky v průběhu prací na projektu natolik, že se změní zadání (termín, kvalita nebo hodnota spotřebovaných zdrojů), je nutno tuto změnu projednat a zahrnout do plánu prací.
Proces … posloupnost činností. Definován svým primárním výstupem, tzn. požadavky (potřebami) zákazníka. Každý proces má zákazníka (interního nebo externího). Vstupy a výstupy (vazby na ostatní procesy).
Organizování - cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému, jejich aktivity, koordinaci, kontrolu tak, aby přispěly maximální měrou k dosažení stanovených cílů systému. Výsledkem organizování je organizace (tzn. závazné uspořádání prvků systému - jednoznačné stanovení rolí a jejich přidělení lidem nebo alespoň pravidla pro jejich případné dynamické přidělování).
Pro využití procesního modelu (jako základního nástroje řízení) je nutné propojení modelu s podnikovým IS (získat reálné údaje o výskytu instancí procesů).
Ideálním využitím procesního modelu je specifikace požadavků na funkčnost při výběru, řízení implementace a rozvoji využívání možností IS.
Zásadním přínosem procesního modelu je definice požadavků na funkčnost IS formálním způsobem, deterministicky a zejména formulace (stanovení) požadavků není záležitostí pracovníka(ů) ICT, ale příslušných vlastníků procesů.
Nejslabším článkem při zajišťování funkčnosti IS běžným způsobem je implementační firma. Protože je nejdůležitější. Ve srovnání s hardware, standardním (základním/systémovým) software (tzn. včetně databázového serveru) a aplikačním programovým vybavením (viz článek o ERP jako komoditě ). Proto je potřeba výběru dodavatele věnovat odpovídající pozornost. Stejnou pozornost je potřeba věnovat také naší vlastní způsobilosti se s ním domluvit.
Pro řešení potřeb (běžné) organizace v oblasti funkčnosti IS se již dnes (obvykle) nemusí hledat programové vybavení, mnohem důležitější je najít spolehlivého partnera, který systém nejen implementuje, ale především se bude dlouhodobě zabývat tím, jak jej využíváme. Pravděpodobně by si nás měl najít sám a nabídnout (typicky oborové a regionální řešení).
Dobrý informační systém (potažmo systémový integrátor) se pozná tak, že nám nenabízí či dokonce rozmlouvá individuální úpravy (což je opak běžné praxe - v té se naopak ochota a možnost tvorby specifické funkčnosti prezentuje jako výhoda).
Hlavní riziko individuálních úprav či individuálního řešení spočívá v izolaci funkčnosti (za každou další úpravu nutno platit, za návrat ke standardní funkčnosti také). z hlediska dlouhodobé stability produktivity uživatelů je nutné zajistit optimální využití stávající standardní funkčnosti (viz standardní kancelářský software).
Zodpovědný výrobce řešení by měl usilovat o to, aby se všechny požadavky na doplnění funkčnosti zapracovaly do standardu. Současně tím ověřuje, nakolik jsou implementační partneři kompetentní.
Pro výběr výhodného (efektivního) IS je nutno dobře popsat a pochopit pravděpodobné vlastní budoucí potřeby. Toto lze dosáhnout optimálně pomocí procesní analýzy a vytvořením procesního modelu. Tento model, který definuje (popisuje) transakce, které budou prováděny (nikoli funkčnost IS), musí být srozumitelný pracovníkům implementační firmy a ti by měli být schopni vysvětlit, jakým nejlepším možným způsobem lze definované činnosti
Pokud existuje kritická oblast, kterou nepokrývá standardní funkčnost standardního systému (např. většinu běžných agend v leasingové společnosti lze pokrýt běžným IS nebo případně spolupracujícími aplikacemi - méně časté; pokud pro svoji klíčovou činnost, tzn. vytváření a udržování leasingového "vztahu", nenajde odpovídající specializované řešení, je možné vyvinout řešení na míru, ovšem je potřeba zvážit, jestli jako rozšíření funkčnosti základního systému (jako základní systém lze uvažovat ten, ve kterém je účetnictví, popř. ten systém, ve kterém je primární databáze osob/zákazníků) nebo jako samostatnou aplikaci, která může plnit integrační roli (popř. zjednodušená verze, kdy se vývoj aplikace soustředí na vytvoření potřebné datové základny a integrační role se ponechá některému systému pro BPM).
Při výběru IS je nutno nenechat se zatlačit časem do kouta. Je nutno na inovaci IS myslet již při výběru "starého" - zejména pokud se jedná o jednoduché, dílčí či dočasné řešení. Nasazení a užívání současného systému by mělo umožnit přesně specifikovat, které činnosti jsou pro organizaci klíčové. Je asi zbytečné uvažovat o paralelním zpracování, to k ničemu nevede. Co by se mělo ověřit, jsou možnosti převodu dat a jejich doplnění na základě změnového procesního modelu a vytvoření sady testovacích
Postup při hodnocení užitečnosti (zjištění poměru cena/výkon) nabízených řešení … jako nejvýhodnější se jeví sada kritických požadavků (podrobnosti viz samostatně) a cenový limit (hodnota přínosu námi požadovaného řešení; podrobnosti samostatně). Pokud přijmeme koncepci cenového limitu, výrazně se zjednoduší situace, protože po vyřazení nevyhovujících nabídek stačí klasifikovat (pomocí multikriteriálního hodnotícího mechanismu) přínos a prostě vybrat to nejlepší řešení bez ohledu na cenu (pokud součástí koncepce cenového limitu je, že chceme to nejlepší možné řešení v rámci stanovené ceny; samozřejmě je nutno ošetřit případ, kdy žádné z nabízených řešení není uspokojivé, tzn. nedosáhne při hodnocení minimální stanovené úrovně).
Stabilita … odolnost systému (aplikace, síť, počítač, komplexní řešení) vůči nepředvídatelným událostem (typicky nekorektnímu chování uživatele. Odolnost vůči napadení útočníkem by měla být posuzována samostatně.
Dostupnost … provoz ICT je typický tím, že se vyžaduje, aby poskytované služby byly poskytovány víceméně nepřetržitě. Můžeme se setkat s pojmem "7 × 24", což znamená, že by systémy měly být v provozu sedm dní v týdnu nepřetržitě (24 hodin denně). Udává se v počtech případů, kdy za stanovené období není systém funkční a době obnovy provozu.
Implementace IS … projekt, prostřednictvím kterého je funkčnost stávajícího systému zpracování administrativy (či určitých agend) přenesena do prostředí nového IS, což znamená transformaci dat (převodní můstek), školení, naplnění číselníků a ověřovací provoz systému.
Pro posouzení stavu ICT je dobré nechat provést nezávislý audit.
BPM (Business Process Management) … systém (popř. nástroje & přístup) pro podporu řízení podnikových procesů. Může se jednat i o řešení, které prostřednictvím systémů workflow automatizuje propojení aplikací a sdílení dat mezi aplikacemi.
Systémová integrace je zajištění funkčnosti IS na klíč. Systémový integrátor (dodavatel ICT) přebírá (?) zodpovědnost za úplnost, konzistenci a využitelnost řešení. Samotná koncepce systémové integrace je poněkud sporná.
Outsourcing … vyčleňování činností (a zdrojů) z organizace na externí subjekty. Nákup (nezbytných) činností jako služby (závodní stravování, ostraha, autoprovoz, provoz ICT, …).
SLA … dohoda o úrovni poskytovaných služeb (Service Level Agreement). Součást smlouvy (popř. smlouva sama) s poskytovatelem externích služeb, jakou kvalitu služby vyžadujete (analogie paušálu u poskytovatele např. telekomunikačních služeb) a jaká je tedy cena a struktura služby. U provozu ICT se typicky jedná o dostupnost (viz výše, popř. Tematická sekce Outsourcing ICT), doba odezvy (reakce na definované události), odstraňování (definovaných) závad atd. Upozornění - SLA by neměl navrhovat dodavatel, ale vždy zákazník. Vzhledem k tomu, že problematika je velmi obtížná, vyžaduje uzavření smlouvy fakticky vyšší kvalifikaci, než když danou oblast zabezpečujeme sami (viz Outsourcing). Pokud nemá zadavatel dostatek zkušeností, měl by využít nezávislého poradce.
ASP (Application Service Provider/-ing) … poskytování funkčnosti IS (ICT) jako služby. Pokročilá (komplexní) forma outsourcingu ICT.
ASP (Active Server Pages) … technologie pro webové aplikace - v daném kontextu nezajímavé, byť je to jedna z moderních technologií, pomocí které jsou vytvářeny webové aplikace.
Webová aplikace … prostředek (technologie, která zpřístupňuje dílčí funkčnost podnikového IS / zajišťuje přístup do IS prostřednictvím standardní - zcela obecné / primitivní funkčnosti klienta; typicky webového prohlížeče) pro poskytování přístupu k datům a funkcím rozsáhlých IS vzdáleně, tzn. technologie typická pro zajištění ASP (poskytování IS jako služby).
Bezpečnost ASP … fyzická bezpečnost systémů provozovaných v datacentru je ze své podstaty a logiky věci vyšší než bezpečnost
Business inteligence (BI) je sada postupů, procesů a technologií, jejímž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve firmě. Představuje komplex aplikací IS/ICT, které podporují analytické a plánovací činnosti podniků a organizací a jsou postaveny na specifických, tzv. OLAP (On-Line Analytical Processing) technologiích a jejich modifikacích.
CRM … řízení vztahů se zákazníky (Customer Relationship Management). Sice stále ještě přežívá představa, že se jedná především o počítačovou aplikaci, ale ve skutečnosti je nutno tuto oblast chápat jako přístup (filozofii, procesní oblast). Viz např. CRM včera, dnes… a co dál.
Informační systémy pro CRM podporují prodejní činnosti včetně organizace práce prodejců, marketing, někdy elektronické obchodování, servis a zákaznickou podporu. Včetně analytických funkcí nad získanými daty. CRM je ve své podstatě silně procesní záležitost ("... konkrétní vztah se zákazníkem je instance procesu ..."), proto by mělo být pravidlem, že CRM systémy obsahují vlastní nebo alespoň podporují připojení externího workflow.
Segmentace zákazníků … rozdělení(-ování) zákazníků do skupin podle různých skupin požadavků (např. podle zaměření, stáří, obratu, ... z hlediska podnikových zájmů dle důležitosti.
EDI … způsob, jak zásadním způsobem zefektivnit, zrychlit a zjednodušit obchodní procesy. Elektronizace obchodních dokumentů. Nutná (?) podmínka elektronického obchodování. Hlavním přínosem je snížení informačního šumu (kvalita dat / informací), vyšší spolehlivost dodávek (kvalita spolupráce) = vyšší spokojenost zákazníka i dodavatele.
Groupware … systémy pro podporu pracovních skupin - primárním úkolem je umožnit dokumentovanou komunikaci, sdílení informací, koordinaci práce. Tzn. založeno typicky na elektronické poště s rozšířenou funkčností (termínové kalendáře účastníků a jejich integrace; zadávání, sledování a plnění úkolů; organizace, příprava a vedení porad; videokonference, sdílení kontaktů a průvodních informací).
Pro využití potenciálu aplikací pro podporu pracovních skupin je skutečně nutno (jak zaznělo v diskusi) investovat poměrně značné úsilí do kompetencí lidí a významné prostředky do zajištění provozu a případného přizpůsobení funkčnosti reálným potřebám a možnostem (jinými slovy "... ano, museli by se to nejdříve naučit.").
Inteligentní dokumenty … alternativní způsob (oproti webovým aplikacím a nativnímu uživatelskému rozhraní), jak zpřístupnit data podnikových IS, resp. zapojit je přímo do práce odborných pracovníků. Možná je pravda, že jsme ještě nepřekonali dědictví "pořizování dat" (děrné štítky, ...) a kvalitní informační systém by neměl mít "žádné" uživatelské rozhraní. a je celkem jasné, odkud bychom měli začít.
[Bude doplněno - postupný převod obsahu webu - pokud máte o toto téma zájem, určitě se ozvěte]
Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.
Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.
Rádi bychom poprosili ty, komu připadnou informace uváděné v metodice užitečné nebo sporné či mají jiné zkušenosti či mohou doplnit chybějící zdroje, aby se ozvali. Rádi budeme spolupracovat na dalším zlepšování nebo propojíme naše stránky s vašimi.